V nemoci i ve zdraví..

..se snažím jíst pravidelně, i když nemám chuť. Stejně jsem musela se synem v pondělí na plavání, takže jsem nám zabalila svačinu do krabičky. Celý pondělní den jsem se prolívala různými čaji, mátou, dětským proti kašli, černým s citronem a medem. Po třech dnech horečky ustaly, nicméně se dostavil docela nepříjemný kašel. Dva další dny se tedy prolívám průduškovým čajem, mažu si hruď dětskou mastí na průdušky, dělám si zázvorový čaj a vařím si špenátovou polévku s česnekem ze zahrádky mé báječné tchýně, která má vždy česnek, který má pořádný říz.

Včera jsme s manželem měli výročí, 2 roky jako manželé, spolu již 11. let. Neuvěřitelné, jak to letí. Nicméně v plánu byla večeře. Poslední dva roky, co jsem přerušovala a navracela se do studií kvůli dětem, mi manžel sliboval, že mne po státnicích vezme na oslavu do takové jedné lepší restaurace typu "all you can eat". Moc dobře jsem si to pamatovala, jenže v létě se to po promoci nehodilo, a tak jsme to plánovali nakonec na září k výročí. Když se tedy před pár dny ptal, kam půjdeme, zatuhla jsem. Přeci TEĎ, když se snažím jíst málo, ale pravidelně, nepůjdu někam, kde skvěle vaří a můžu toho sníst moc! Srdce mě tedy zabolelo, ale s ohledem na naše trávicí ústrojí a skutečnost, že jsem se teď rozhodla jíst "slušně", jsme vybrali jinou restauraci. 

Bohužel, měli v nabídce mnou velmi oblíbené halušky s bryndzou a špekem. Nu, ale odolala jsem, bylo mi blbě od kašle, vybavila jsem si, jak těžko by mi po tom špeku bylo. A tak jsem nakonec skončila u salátku s rozpečenýmn kozím sýrem, hrozny, jablky a ozdobené physalis a nesmírně jsem si pochutnala (což bych o salátu v životě dřív nikdy neřekla). Musí se to nejspíš umět. Takže budete-li chtít vyrazit na prima baštu, v klášteře to umí klasicky i lehčeji.

Také jsem si uvědomila, že už je to 10 dní, co se snažím jíst zdravě! Váha se zbláznila, funguje jak odpočítávání u pořadu The Biggest Looser - skáčou si tam čísla od 60 do 100, takže je nejvyšší čas milé váze dát sbohem (myslela jsem si, že to je vybitými baterkami, ale i s novými šílí), a vybrat si nějakou novou. Tentokrát asi nebudu investovat do té, která má měřící část oddělitelnou (několik týdnů se nám byla tato malá krabička schopná schovávat v krabici s hračkami a vážení tedy stejně nebylo možné).

Pokud máte nějaké zkušenosti s osobními váhami za relativně příjemnou cenu, doporučte mi, prosím.

Váhově se tedy nedokážu srovnat, míry mám stále stejné (pochlubím se, až trochu něco ubyde, jo?-))

ale necítím se tak příšerně unavená! (tedy teď jak jsem měla horečky ano, ale i přesto, se cítím svěží a neoteklá, což je co říci.